Vyškov - Velké Meziříčí 3:8 (Kozel, Fečo, Mrázek)
Dnešní zápas byl soubojem dvou zcela vyrovnaných Týmů. Jedna naše polovina měla lehce navrch, druhá naopak trošku ztrácela. V první řadě jsem rád, že rozhodně nebylo poznat, že je soupeř o tolik bodů před námi. Stejně jako poslední zápas s Líšní jsme se od začátku snažili co nejvíce napadat na soupeřově polovině a nějakou branku tam vstřelit. Bohužel, jak už to u nás poslední dobou bývá, nejsme schopní dávat jasné tutovky. Během několika minut jich máme hromady, bohužel je neproměníme. Nakonec se z toho sesypeme a soupeř začne udávat tempo hry. Dostáváme lekce z produktivity - soupeři stačí na 4 góly 7-8 tutovek a nám ani 15 L . Tím rozhodně nechci říci, že by za to mohli brankáři. Jen soupeř naše chyby trestá a my dáváme jen napomenutí. Pouhé napomenutí na rozhodnutí zápasu bohužel nestačí! Tentokrát, stejně jako minule, nesměřují mé výhrady do obraných řad, i když jejich chyby jdou víc vidět, ale spíš do řad útočných. Několikrát jsme se vytáhli do útoku, soupeř nám sebral míč, a za sebou jsme pak nechali 3 obránce proti pěti útočníkům – bez nějakého spěchu zpět. V každém případě bojovnost a snaha dát gól se nám upřít nedá, stejně jako v několika posledních zápasech. Technicky a fotbalově jdeme hodně nahoru, jen prostě neproměňujeme šance. Doufám, že za čtyři dny v Kroměříži tohle prokletí už prolomíme. V každém případě je nutné uznat, že soupeř předvedl velice sympatický výkon a troufám si říct, že jsme se mu dokázali vyrovnat.
Nejčernější kaňkou na dnešním zápase však nebyl výkon hráčů, ale jeden chybějící rozhodčí, i když na výsledku by nejspíš nic nezměnil. Takové chyby by se v nejvyšších žákovských soutěžích jistě stávat neměli.
